Historie

V září roku 1916 byl zásluhou Zemského spolku pro péči o hluchoněmé  zřízen První český ústav pro hluchoněmé v Praze v Kateřinské ulici 36 v místnostech propůjčených Českou zemskou komisí.

V té době není v Praze žádný ústav s vlastní budovou. Po několikaletém cíleném úsilí Spolku pro hluchoněmé v čele se svým předsedou, profesorem MUDr. Karlem Výmolou,  se podařilo získat vše potřebné k výstavbě nového ústavu v Praze – Radlicích. Výstavba byla zahájena 30. 6. 1925.

V září následujícího roku byla stavba zkolaudována a 16. října 1926 bylo zahájeno vyučování. Ústav dostal čestné pojmenování Výmolův ústav pro hluchoněmé děti a do konce roku 1929 byl soukromým zařízením spolku. 

Od 1930 je ústav zestátněn. V té tobě odcházejí z ústavu první neslyšící děti z VIII. třídy, tedy s ukončenou úplnou základní docházkou. V této době se budova nacházela uprostřed rozlehlého pozemku. Děti užívaly krásnou zahradu se skleníkem, altánem a dvěma bazény.

V roce 1943 byla budova z nařízení Wehrmachtu zkonfiskována pro vojenskou nemocnici.

Po složitých vyjednáváních byly děti umístěny v provizorních pavilonech v Praze – Bohnicích. V roce 1945 byla budova navrácena svému účelu.

Podle školského zákona o jednotné škole z 10. 5. 1948 se všechny ústavní školy staly školami státními se zvláštní péčí. V Radlicích vznikla střední škola pro hluchoněmé a děti se zbytky sluchu. Rozdělení pražských škol na národní a střední školy zůstalo v platnosti do roku 1953.

Školským zákonem z tohoto roku se mělo dostat vzdělání II. stupně všem žákům. V důsledku toho byla r. 1959 radlická škola změněna na osmiletou střední školu pro hluchoněmé děti ve věku 6 – 15 let.

Školským zákonem z roku 1960 se obecně školní docházka prodloužila na 9 let a v Radlicích vzniká základní devítiletá škola internátní pro děti se zbytky sluchu. Současně byla při ZDŠI zřízena mateřská škola pro děti se zbytky sluchu.

V těchto letech se také stanovily zásady pro diferenciaci žáků s vadami sluchu. Rozdělení na školy pro neslyšící, školy pro děti se zbytky sluchu a školy pro nedoslýchavé.

V této době je mluvená řeč hlavním cílem vyučování a podřizují se jí všechny metody práce.

Od poloviny 80. let při vyučování začínala většina učitelů využívat ve větší míře totální komunikaci. Tato „metoda“ užitečná při vysvětlování látky a dorozumění však neposkytovala žákům komunikační systém. 

 V roce 1989 se vlivem celosvětových společensko-politických událostí mění u nás také poměry na školách pro sluchově postižené. Při vzdělávání těžce sluchově postižených se začínají prosazovat nové trendy – odklon a posun od hlasité audio-orální řeči k vizuálním komunikačním prostředkům – k jazyku psanému a motoricko-vizuálnímu jazyku znakovému.

Od poloviny 90. let jsou na školu přijímáni sluchově postižení absolventi se středoškolským a vysokoškolským vzděláním (kteří zde působí jako pedagogové a vychovatelé). Od roku 2003, kdy se součástí školy stala Střední zdravotnická škola - obor Asistent zubního technika, pracují na škole také tlumočníci znakového jazyka. V roce 2008 se součástí školy stalo Jazykové centrum Ulita (nynější Ulicentrum) s cílem rozvíjet a podporovat celoživotní vzdělávání lidí se sluchovým postižením v celé České republice. Na škole je od této doby také ateliér pro tvorbu multimediálních výukových pomůcek.

O dobrém jménu školy svědčí i to, že škola byla vybrána k vzácným návštěvám:

7. května 1991 navštívila školu princezna z Walesu Diana, tehdy manželka britského následníka trůnu prince Charlese, v doprovodu paní Olgy Havlové, manželky prezidenta ČSR, a sportovní legendy paní Věry Čáslavské.

Na podzim téhož roku navštívila školu paní Marilyn Quaylleová, manželka viceprezidenta USA, opět s paní Olgou Havlovou, předsedkyní Výboru dobré vůle.

V roce 1993 byla na návštěvě školy paní O. Havlová potřetí, tentokrát se sochařem M. Bílkem, který věnoval dětem kus své práce, která interiér školy zdobí dodnes.

 

ARCHIVNÍ VIDEO

Jak se učilo u nás ve škole před 60 lety

Video je z archivu Národního filmového archivu - pořad Týden ve filmu 1957 (č. 4)

 

 

TKN o naší škole


Ve středu 11. ledna měl na druhém programu České televize premiéru Televizní klub neslyšících, který se celý věnuje 90. výročí postavení naší školní budovy v Praze Radlicích:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096066178-televizni-klub-neslysicich/216562221800020/

Autoři TKN připojili k vysílání tuto anotacii:

Jedna z nejdéle působících speciálních škol, SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené v Radlicích, slaví 90 let své existence. Když byl v září roku 1916 díky Zemskému spolku pro péči o hluchoněmé zřízen První český ústav pro hluchoněmé v Praze, neměl ještě vlastní budovu. Po několikaletém úsilí Spolku v čele s profesorem Karlem Výmolou se nakonec podařilo získat povolení ke stavbě školy v Radlicích a konečně v říjnu 1926 zde bylo zahájeno vyučování. Na památku hlavního iniciátora bylo toto soukr omé zařízení pojmenováno Výmolův ústav. V roce 1930 byl zestátněn. V té době už ze školy odcházely první neslyšící děti s ukončenou základní docházkou. My se v tomto TKN podíváme nejen do minulosti tohoto ústavu, ale ukážeme také, jak se v průběhu desetiletí změnila výuka, vybavení školy i přístup pedagogů, jaké možnosti poskytuje škola absolventům, v čem pomáhají legislativní úpravy a co by si všichni pro neslyšící děti přáli do budoucna.

AKTUALITY

Zápis MŠ - výsledky
12/05/2017

Výsledky žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání. 

více
Zápis ZŠ - výsledky
05/05/2017

Výsledky žádostí o přijetí k základnímu vzdělávání. 

více
Přednáška o Jižní Koree
03/05/2017

Petr Chalupiánský nám bude přednášet o Jižní Koree.

více
VÍCE

SPONZOŘI

VÍCE